VZPOMÍNKA NA PRVNÍ ODBOJ
Zajimavosti
Největší feudálové - držitelé půdy v roce 1918
Stručné a výstižné označení dotazu:
Největší feudálové - držitelé půdy v roce 1918
Text dotazu:
Dobrý den. Rád bych věděl, kdo patřil mezi prvních 10 největších šlechtických držitelů půdy (dohromady zemědělské i lesní), v českých zemích v roce 1918.
Odpověď:
Dobrý den,
seznam největších držitelů půdy šlechtického původu v roce 1918 byl následující (čísla v závorce udávají počet rodových držitelů):
1. Schwarzenbergové (5) 247.736 ha
2. Černínové z Chudenic (6) 61.430 ha
3. Colloredo-Mannsfeld (1) 57.866 ha
4. Rod Habsbursko-Lotrinský (4) 57.832 ha
5. Kinští z Vchynic (6) 51.391 ha
6. Lobkowiczové (5) 48.565 ha
7. Waldsteinové (3) 45.434 ha
8. Thun-Hohensteinové (4) + Thun-Waldsteinové (1) 41.529 ha
9. Fürstenbergové (2) 40.981 ha
10. Thurn-Taxisové (2) + Thurn Valsassina 37.316 ha
Největšími držiteli pozemků na Moravě byly tyto rody:
1. Liechtensteinové (2) 135.706 ha
2. Dreher (1) 24.419 ha
3. Rod Habsbursko-Lotrinský (3) 19.180 ha
4. Salm Reiferscheidt (1) 13.092 ha
5. Haugwitz 12.970 ha
6. Deforestové (2) 12.705 ha
7. Bratři Thonetové 12.574 ha
8. Podstatští (3) 12.452 ha
9. Collato a San Salvatore (1) 10.900 ha
10. Seilern-Auspangové 10.855 ha
Největší držitelé ve Slezsku:
1. Arcivévoda Bdřich 64.332 ha
2. Larisch-Mönich 11.684 ha
3. Liechtenstein 9.648 ha
4. Wilczek 6.151 ha
5. Lichnowski 4.342 ha
6. Stolberg-Stolberg 2.728 ha
7. Blücher 4.229 ha
8. Sulkovski 3.358 ha
9. Razumovski 2.505 ha
10. Arco 2.463 ha
Jak zřejmě víte, již v roce 1918 byly položeny základy pozemkové reformy a postupně vydávány zákony, na jejichž základě šlechta téměř o veškerou půdu přišla. Podrobné informace získáte prostudováním samotných zákonů:
Zákon č. 32/1918 Sb. o obstavení velkostatků, zákon č. 215/1919 Sb o zabrání velkého majetku pozemkového (záborový zákon), zákon č. 81/1920 Sb.
(přídělový zákon) a zákon č. 329/1920 Sb. (náhradový zákon).
Jak vypadala situace s držiteli půdy po uplatnění těchto zákonů, se nám však již nepodařilo dohledat.
Údaje nejen o držitelích půdy v roce 1918 naleznete v knize: Karel Marušák: Šlechta, velkostatek a pozemková reforma. Brno: A Píša, 1919. Záznam této publikace můžete nalézt v naskenovaných katalozích Národní knihovny (https://katif.nkp.cz), kde zvolíte Generální katalog I., poté skříň Luci-Marw, zásuvku Martini-Marw a číslo záznamu 1199. Pokud budete mít zájem si knihu prostudovat, můžete si ji objednat přes tlačítko Objednat titul.
Pro vyzvednutí publikace ve studovně je však třeba mít platný čtenářský průkaz NK, více informací o registraci naleznete na
https://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Jak_to_tady_chodi&%20submenu3=98 .
Nebát se a nekrást ???? :)
www.ctk.cz
Bertha von Suttner - žena, bez níž by nebylo Nobelovy ceny za mír
www.youtube.com/watch?v=1dJ8ZedFkUQ
Historik Václav Fronk vydal vlastním nákladem obsáhlou studii Sebereflexe české společnosti. Tématem práce se stal přelom 19. a 20. století.....
... Velkou výzvou je pro tuto práci stav aktuálního historického povědomí. Epocha,
která se tak výrazným způsobem podílela na formování současnosti, zůstává dnes
povětšinou na okraji zájmu. Ani natolik závažná skutečnost, jakou bezesporu bylo
zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže roku 1907 v předlitavské
(rakouské) části habsburského mocnářství jako nejvýznamnější projev nástupu
masově demokratické společnosti, není výrazněji reflektována. Důvod je prostý.
Toto období totiž není obvykle chápáno jako počátek nové doby, ale naopak jako
konec zdánlivě málo přitažlivých starých časů. Právě takové postavení zaujímá
v české historiografii pod vlivem tradičního časového vymezení 1848–1914/1918,
resp. „dlouhého 19. století“ 1789–1917. Tato perspektiva, oprávněná v periodizaci
politických dějin, ovšem neumožňuje zachytit fascinující dynamiku proměn, k nimž
v posledních předválečných letech na našem území docházelo. Pokus o alternativní
pohled bude proto jedním z cílů, hlavním předpokladem k jeho naplnění je pak
volba humoristických časopisů jako hlavního typu pramene.
O objednávku se pokuste: FronkV@seznam.czTajemné bedny rytíře Jiruše neotevírejte, vzkazují muzeu lidé v anketě
30. dubna 2012 10:27
Tajemné bedny rytíře Bohuslava Jiruše, které mají být podle jeho závěti otevřeny až za sto let, dráždí zvědavost lidí. Ti mohou na webových stránkách Národního muzea muzeum3000.nm.cz až do pondělní půlnoci hlasovat, zda do nich má muzeum nahlédnout. Zatím převládá názor: neotevírejte je.
Pokyn na bednách z pozůstalosti šlechtice Jiruše | foto: Národní muzeum
Pokud rytíř Bohuslav Jiruš sleduje odkudsi ze záhrobí, co za poprask způsobily v Národním muzeu jeho dvě tajuplné bedny, musí se skvěle bavit. Nehledě na to, co do pečlivě zapečetěných a zinkem vyložených dřevěných truhlic ve skutečnosti uložil - zda důležité písemnosti, deníky, významný medicínský objev, servis po babičce, nebo třeba nepohodlného soka v lásce.
Už měsíc tyhle nepřehlédnutelné krabice dráždí fantazii návštěvníků, milovníků historie i záhad. Ti všichni mají možnost o obsahu nejen zaníceně diskutovat na Facebooku, ale především hlasovat v anketě, kterou muzeum vyhlásilo na serveru muzeum3000.nm.cz.
V ní se vedení muzea lidí ptá, jestli mají odborníci alespoň částečně poodkrýt šlechticovo tajemství a pomocí tomografu nahlédnout pod víka beden, které lékař, farmakolog a botanik Jiruš muzeu odkázal pod podmínkou, že je otevře až dvě století po jeho smrti. Tedy 16. listopadu 2101.
Zpráva není pro nás, tvrdí odpůrci otevření beden
Zatímco dlouho vedli v hlasování zvědavci, které vábila možnost využít moderní techniky a tak ukonejšit trochu rozjitřenou představivost, poslední dva týdny vyhrávají hlasující, pro něž je rytířova závěť nezpochybnitelná.
"Tím, že odhalíme tajemství beden, ochudíme ty, kterým bylo tajemství určeno. Generaci po nás, která tu bude za sto let. Těm patří to tajemství, nekazme jim možnost objevovat dávnou historii přesně tak, jak si to přáli ti, kteří ji psali," argumentuje proti virtuálnímu otevření dvou truhel například Oldřich Rejl.
Muzeum zatím nechce ani naznačit, jestli nakonec poslechne radu více než tisícovky hlasujících, nebo se bude řídit výhradně vlastním rozumem.
"Lidé budou mít možnost hlasovat až do půlnoci 30. dubna. Na začátku května potom zveřejníme výsledky i náš další postup," nechce ani naznačit, co přesně se bude se škatulemi dít dál, mluvčí Národního muzea Ivana Havlíková.
Autor: Magdalena Nová
Národní muzeum nebude skenovat obsah dvou tajemných beden, které mu před více než stovkou let věnoval botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš (1841-1901). Při pátrání bude pokračovat neinvazivními metodami a zaměří se na detailní archivní bádání.
ZDROJ:zpravy.idnes.cz
Fronk, Václav: Sebereflexe české společnosti, přelom 19. a 20. století v perspektivě humoristických časopisů
www.youtube.com/watch?v=PCQa5vnH_uQ
