Proč byla, je a bude historie živá
Kolega Čížek není v KČ tak dlouho, aby si pamatoval jen několik let staré vášnivé debaty o tom, kdo by měl nebo neměl být českým králem, což ho částečně omlouvá. Kolega Drnek by to naopak, jako člen nejvyššího orgánu monarchistické strany vědět měl, protože by měly být o tom zmínky i ve starších zápisech ze sněmů i jednání představenstva. Ostatním si dovolím připomenout, že v oné době existovaly zhruba čtyři názorové skupiny na tuto sice závažnou, ale vzhledem k situaci poněkud předčasnou záležitost.
Nejsilnější, politicky nejnáročnější a budoucí realitě i nejbližší, byla skupina legitimistů, prosazujících kandidáta z členů Habsbursko-Lotrinské dynastie. Druhá skupina se přikláněla k oslovení některé ze současně, nebo v minulosti panujících evropských dynastií. Tito se zřejmě chtěli vyhnout případnému konfliktu se zmanipulovanou a protihabsburskou veřejností. Obdobně tak třetí skupina, preferující někoho z domácí aristokracie. Čtvrtá skupina, naštěstí opravdu jen mizivá, uvažovala o tom, že pomazaným panovníkem by mohl být Václav Havel...
Jestliže jsou dneska v KČ „u moci“ převážně legitimisté, což je v pořádku, pak by se ovšem mělo alespoň ve vlastních řadách vyjasnit, kam zmizeli náhleji než civilizace Mayů, zastánci zbývajících tří názorů. Stáhli se pod tíhou převažujících argumentů? Byli z KČ vyštváni vnitřními intrikami? Odešli dobrovolně nevidíce možnost se prosadit? Nebo zůstali a na čas zavřeli ústa? V této souvislosti není bez zajímavosti poznámka pana B. Šourka ohledně debaty kolem K. Schwarzenberka: „Raději mám na Hradě republikána než knížete-republikána.“ Ať již to myslel jakkoliv, dá se to vyložit i tak, že by mohl být názorově u oné třetí skupiny. To by pak dávalo Dr. Rakovi částečně za pravdu i dnes, nejen dřív.
Dr. J. Rak byl zřejmě o situaci v KČ dobře informován, když zpochybnil názorovou jednotu monarchistů v této kauze. Otázkou jen je, do jaké míry je dnes ta nejednota aktuální. Ale lhát si do vlastních řad tvrzením, že to neexistovalo, a popírat tak i současnou debatou stále živou historii názorového tříbení, aniž se řekne, kam se nelegitimisté poděli, je metoda téměř komunistická. Ti dojeli také především na to, že lhali národu i sobě o jednotnosti teorie a praxe, jednotě strany a lidu, atd... Lze snad toto historické poučení považovat za mrtvé?
Lidé typu kolegy Drnka by si měli uvědomit, že historie není kosa. Kosa je i filosoficky vnímána jako materiální věc (předmět), kdežto historie je souhrn vývoje duchovních i fyzických činností lidské společnosti vcelku i v jednotlivostech. Zastává-li tento člověk takovýto názor, pak by měl začít především u sebe uplatňovat své vlastní tvrzení, že „nejen nevědomý křesťan by neměl dělat politiku“. Směšovat jablka a švestky s odůvodněním, že obojí je přece ovoce, je rovněž důkaz nevědomosti, nebo možná ještě něčeho horšího – vědomého ignorantství a překrucování faktů.
Ano, tzv. revoluce z října 1918 byla nelegitimní. Pak ovšem byli, jsou a budou nelegitimní všechny vývojové, takzvaně revoluční změny v rámci republikánského společenského systému, tedy i tzv. sametová revoluce z listopadu 1989. To je logický důsledek Drnkova tvrzení, který by se však zákonitě neměl líbit žádnému z monarchistů, považujících se za demokraty.
Kdyby pan Drnek ctil a chápal historii v její podstatě, nemohl by pustit z úst ani tvrzení, že ateisté nevěří v plán a spásu. To je na stejné filosoficko-metodologické úrovni, jako když komunistický ministr školství a kultury, akademik Zdeněk Nejedlý, hluboce věřící v teorii tříd, třídního boje a třídního povědomí, tvrdil, že Valdštejn neměl třídní cit. On ho měl, svůj, feudální, a feudalita byla také vnímána jako třída. Jenže kdo neměl proletářský třídní cit, neměl analogicky žádný... Proč teda překrucovat, že především ateistická komunistická ekonomika plánované hospodářství prosazovala, tedy v plán nejen věřila, ale chtěla plánovat absolutně všecko a za spásu považovala duchaprázdnou beztřídní společnost? To jen dokazuje, že nevíra v Boha je rovněž vírou, ovšem zbavenou své pravé duchovní podstaty. Kladu si otázku, zda Jan Drnek se pustil do tohoto filosofování na základě svých mezer ve filosofickém a historickém vzdělání, nebo záměrně překrucuje a mísí dojmy a pojmy a mnoho dalších podobných mu v tom přizvukuje.
Otevření debaty na toto téma teď, kdy by měla monarchisticky zaměřená veřejnost sbírat a přesvědčovat případné souvěrce a voliče o své jednotě, pouští se na půdu nejistou. Jsem dalek toho, že bych prosazoval v monarchismu jako takovém jen lidi vzdělané. Já se obávám, že právě tito, po přečtení oněch debat a názorů, na které tímto reaguji, budou znechuceni projeveným amatérismem. Konkrétně Dr. Rak, který mi nepřipadá jako nepřítel monarchismu, ale monarchistického amatérismu...
Dr. Luděk Šubert
