VZPOMÍNKA NA PRVNÍ ODBOJ
Pro potřeby různých příležitostí zde uvádíme text císařské hymny
Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem
Hajme věrně trůnu Jeho
Proti nepřátelům všem
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem.
Plňme věrně povinnosti
Braňme právo počestně
A když třeba, s ochotností
V boj se dejme statečně
Na paměti věčné mějme
Slávu vojska vítěznou
Jmění, krev i život dejme
Za Císaře, za vlast svou!
Čeho nabyl občan pilný
Vojín zbraní zastávej
Uměním i vědou silný
Duch se vzmáhej, jasně skvěj
Bože račiž přízeň dáti
Naší vlasti milené
Slunce Tvé ať věčně svítí
Na Rakousko blažené.
Stůjme k sobě v každou chvíli
Svornost jenom moci dá
Spojené kde vládnou síly
Vše se snadno překoná
Když se ruka k ruce vine
Tak se dílo podaří
Říš Rakouská nezahyne
Sláva vlasti, Císaři!
Rozpomeň se, Hospodine
na svou nejvěrnější říš!
Její sláva nepomine,
vždy jí znovu obrodíš!
Koruna dnes stále kryje,
mocný panovníkův trůn!
Navždy žije monarchie,
Habsburský jí vládne dům!
S každým panovníkem se měnila poslední sloka, která se týkala přímo panovníkovy osoby. Za JCKV Franze Josefa (1848–1918) se jako 5. sloka zpívala tato:
Císaři po boku vládne
Rodem, duchem spřízněná
V kráse, která neuvadne
Císařovna vznešená
Bože račiž přízeň svoji
Habsburskému domu dát
Františkovi Josefovi
Alžbětě rač požehnat!
Stejně to probíhalo i později, uvádí se tato sloka:
Císaři po boku vládne,
rodem, duchem spřízněná,
v kráse, kteráž neuvadne,
Císařovna vznešená.
Bože, ráčiž rozkvět nový
Habsburskému domu dát!
Ottovi, Regině, rač požehnat!
nebo tato:
Ve vyhnanství cizích zemí
bdíš, rakouská naděje.
Otto, lid jak skála pevný
věren Tvojí vládě je.
Slávu dávnou, zítřků štěstí
dej Ti Bůh, můj císaři.
Ať se vrátíš domů se ctí,
vlast Tvá v míru zazáří.
